Stopařský závod v Kaplici

Opět po roce se konal v Kaplici stopařský závod v kategoriích ZM a ZVV1 (stopa + poslušnost). Neodolala jsem a zkusila Linetku přihlásit do kategorie ZVV1 - hlavně z tréninkových důvodů (trénujeme mimo jiné na zkoušku ZMP1, tak jsem se chtěla přesvědčit, kde máme ještě mezery - samozřejmě jsem zjistila, že úplně všude ) a také jsem si ještě chtěla letos naposledy užít nějakou kynologickou sportovní akci. Hlavním cílem tedy bylo splnit v obou oddílech minimální bodový limit nutný pro zapsání zkoušky. To se nám sice povedlo, ale...
Stopy se dělaly na nedávno pokosené louce a ještě nás trochu "vyšplouchlo" počasí, když s mírnými přestávkami lilo po celou dobu co se pokládaly i zvedaly stopy kategorie ZVV1. I přes to šla Linetka první úsek stopy velmi pěkně - soustředěně a s nízkým nosem. Pak se ovšem ztratila na 1. lomu, který si ověřovala na 3/4 stopovačky než se znovu našla - naštěstí ještě včas, aby se stihla srovnat a celkem v pořádku označit první předmět. Ale intenzita čuchání už nebyla tak pěkná, což bylo znát nejvíce na 3. úseku (předtím ještě proběhlo mírné ověřování druhého lomu), kde už šla Linetka vysloveně s vysokým nosem (což je u nás cca 10 cm nad zemí - třeba u ovčáka by to ještě nevypadalo tak hrozně, ale u tak malého pejska jakým je Linetka, navíc nad terénem jen o málo vyšším než anglický trávník  to vypadá opravdu dost blbě...).Díky nesoustředění tak přešla o cca 20 cm druhý předmět, takže se k němu vracela a zalehla ho v protisměru. To by ještě nabylo tak tragické, ale protože se chtěla zvednout a pokračovat dále ještě než jsem předmět ukázala rozhodčímu, nás stálo bohužel většinu bodů za tento předmět. Suma sumárum - stopa 75 bodů.
Poslušnost si Linetka vysloveně užívala a já, kdybych se jí nemusela smát (při pohledu na její věčně vysmátou tlamičku to snad ani jinak nejde), bych se musela hanbou propadnout neb se nám podařilo pokazit snad všechno. Kromě cviků sedni-lehni-vstaň, štěkání na povel (tento cvik Linetku obzvláště baví) a dlouhodobého odložení nám musel pan rozhodčí Tůma více či méně bodů odebrat u každého cviku. Linetka se ovšem stala "miláčkem publika" a dostala přezdívky jako "tryskomyš" a na manžela, který nás fotil byly vznášeny dotazy jak se ten turbo pohon vypíná apod.. Zkrátka Linetka se celou poslušností prohnala v pro mně nekontrolovatelném tempu. Začalo to už u přivolání, kdy Linetka přepálila rychlost a netrefila se mi k noze. To se snažila zachránit tím, že se vrátila zpátky s předsednutím jako při povelu ke mně. Většinu chůze pak setrvávala 2 či 4 nohama nad zemí při různých výskocích nebo se alespoň snažila předbíhat. Při aportu se stále ještě potýkáme s překusy a u překážek jsme se nějak nemohly sladit, takže kromě kladiny jsme je daly až na 2. povel. Za poslušnost jsme si tedy vysloužily 77 bodů (a to si myslím, že jsme ještě mohly být rády) a na závodech v naší kategorii ZVV1 celkově 6. a zároveň poslední místo.
Nicméně jsme si celý den užily a já doufám, že pokud mi to mé mateřské povinnosti a Linetčin poťouchlý smysl pro humor dovolí, podaří se nám snad příští rok složit alespoň nějakou zkoušku z těch, co máme nyní roztrénovaných.
Ještě přikládám odkaz na fotky, jejichž kvalita je bohužel ovlivněna nepřízní počasí: https://avenby.rajce.idnes.cz/